1) Větrání s rekuperací tepla

Dříve se na nutnost větrání tak nehledělo, protože okna prostě nebyla těsná a vnitřní vzduch se, nasycený CO2 a vodní parou, těmito netěstnostmi vlivem parciálních tlaků zcela samočinně vyměňoval se vzduchem čerstvým. Takže netěsnosti měly něco do sebe. Ale to se zase nelíbilo energetikům (větráním nětestnostmi docházelo ke ztrátě až 15% celkově vyrobeného tepla), a tak vznikla těsná okna, která se dělají dnes.

Ale protože lidi, co si dnes kupují nová okna, na zajištění minimálního hygienického větrání kašlou, vznikly větrací jednotky, které zajišťují čerstvý vzduch a snaží se co nejvíce snižovat náklady na energie spojené s větráním. A to pomocí zpětného získávání tepla (rekuperace).
Jsou dva druhy větracích systémů, každý má své příznivce i odpůrce. Centrální jednotky s potrubními rozvody po domě a decentrální jednotky do každé místnosti.

V X-houses jsme se rozhodli pro decentrální jednotky, protože:
- V potrubí centrálních jednotek se hromadí prach, který společně s vodní párou tvoří vynikající prostředí pro bujení plísní a to zejména ve spojích. Nepomůže dlouhodobě ani velmi drahé postříbřené potrubí, protože stříbro velmi brzy oxiduje a zoxidované už proti plísním nefunguje. A čištění potrubí je většinou velmi komplikované, nebo úplně technicky neřešitelné.
- Druhým, velmi důležitým argumentem bylo, že centrální jednotky musí foukat stále a do všech místností v celém domě bez ohledu na to, jestli je v místnosti vzduch ještě vydýchaný nebo už čerstvý. Nějaká jednoduchá regulace možná není a pokud existuje, tak velmi drahá a složitá. Takže jsme centrální větrání vyhodnotili jako neefektivní.

Zvolili jsme decentrální jednotky AIRnergie, které pracují v ROVNOTLAKÉM režimu, které mají rekuperační výměník s vyjímečnou účinností 85-93%, dle otáček ventilátorů.



Rovnotlaký režim znamená, že jednotka má dva ventilátory, přívodní a odtahový, které pracují současně. Tedy nejedná se o systém - chvíli foukám ven, teplým vzduchem nahřeji nějakou vložku a až je nahřátá, tak foukám přes ni zase dovnitř a teplem vložky přívodní vzduch přihřívám.


Unikátní výměník v jednotce AIRnergie má 16 sousedících komor, kdy komorami 1, 3, 5, 7 atd je přiváděn čerstvý vzduch a komorami 2, 4, 6, 8 atd je odváděn vzduch z místnosti ven a přes tepelně vodivé stěny (součet teplosměnných ploch je téměř 2 m2!) si oba proudy předávájí teplo. A čím pomaleji vzduch v komorách proudí, tím více tepla se předá a tím vyšší je účinnost rekuperace.


Rychlost proudění (otáčky ventilátoru) se nastavují buď ručně pomocí 5 rychlostních stupňů, nebo lépe - pomocí měření koncentrace vodní páry a CO2, tedy podle kvality vzduchu v místnosti. Jakmile čidla zaznamenají zvýšenou koncentraci, roztočí se ventilátory trochu rychleji a naopak, jakmile je vzduch kvalitnější, tak se ventilátory zpomalí. Tedy jedná se o velmi úsporné větrání, kdy se zbytečně nevětrá tam, kde to není zapotřebí.




2) Přitápění předehřátým vzduchem




3a) Chlazení studeným zářením noční oblohy

Teplota troposféry v létě v našem pásmu má okolo 0°C, proto se do ní vysoce emisivní povrch střechy může během jasné noci tepelně vyzářit. Díky tomu (a také díky nízkoemisivnímu Lupothermu) se vzduch ve střešní dutině citelně ochladí, takže je možné jej pak ventilační jednotkou foknout do interiéru.



3b) Chlazení zelenou střechou

Ještě větší chladící účinek má zelená střecha a zeleň vůbec. Jeden vzrostlý strom plochou svých listů představuje cca. 1600m2, ze kterých se odpaří asi 100 litrů vody denně. Pro změnu skupenství tak velkého množství vody je potřeba asi 70kWh tepla, které se berou témeř výhradně ze vzduchu (chladící výkon 1 stromu je srovnatelný s klimatizační jednotkou 3-5 kW). Tento strom navíc vyprodukuje denně asi 1000 litrů kyslíku (přičemž člověk dýcháním spotřebuje za stejnou dobu asi jen 300 litrů).
Zelená střecha osazená vegetačními panely, které jsou mnohem lehčí než zemina a navíc i velice porézní a pojmou i více vody, bude mít na zchlazení střechy v létě velmi velký vliv, téměř jako skutečná klimatizace, ale zcela ekologická i s produkcí kyslíku a dalšími pozitivními dopady na životní prostředí.